Iniciativa proti AMR

//Iniciativa proti AMR

Rezistence na antimikrobiotika

Klíčová fakta

  • Rezistence na antimikrobiotika (AMR) je globální hrozbou pro zdraví a rozvoj. K dosažení cílů udržitelného rozvoje je zapotřebí naléhavých opatření napříč sektory.
  • WHO prohlásila, že AMR je jednou z 10 největších globálních hrozeb pro veřejné zdraví, kterým lidstvo čelí.
  • Zneužívání a nadužívání antimikrobiotik jsou hlavními hnacími silami vývoje patogenů rezistentních na léky.
  • AMR má významný vliv na ekonomiku. Kromě úmrtí a postižení vede prodloužení léčby a k delšímu pobytu v nemocnici, potřebě dražších léků a finančním problémům pro postižené.
  • Bez účinných antimikrobiotik by byla snížena účinnost moderní medicíny v léčbě infekcí, včetně velkých chirurgických zákroků a chemoterapie rakoviny.

Co jsou antimikrobiotika?

Antimikrobiotika, skupina léčivých přípravků zahrnující antibiotika, antivirotika, antimykotika a antiparazitika – jsou léky používané k prevenci a léčbě infekcí u lidí, zvířat a rostlin.

Co je rezistence na antimikrobiotika?

K antimikrobiální rezistenci (AMR) dochází, když se bakterie, viry, plísně a parazité v průběhu času vyvíjejí a již nereagují na léky, díky nimž se infekční onemocnění léčí obtížněji a zvyšuje se riziko šíření nemoci, těžkých průběhů nemoci a úmrtí.

V důsledku rezistence na léčiva se antibiotika a další antimikrobiální léky stávají neúčinnými a infekční onemocnění jsou se obtížněji léčitelná.

Proč je antimikrobiální rezistence celosvětovým problémem?

Výskyt a šíření patogenů rezistentních na léky, které získaly nové mechanismy rezistence na antimikrobiotika, ohrožují naši schopnost léčit běžné infekce. Obzvláště alarmující je rychlé celosvětové šíření multirezistentních a pan-rezistentních bakterií (také známých jako „superbugs“), které způsobují infekce, jaké nejsou léčitelné stávajícími antimikrobiotiky, jako jsou antibiotika.

Klinický význam nově vyvíjených antibiotik je omezený. Za rok 2019 WHO eviduje v klinickém vývoji 32 antibiotik proti prioritním patogenům, z nichž pouze šest bylo klasifikováno jako inovativní. Kromě toho zůstává hlavním problémem nedostatečný přístup ke kvalitním antimikrobiotikům.

Současná antibiotika jsou stále méně účinná, protože se celosvětově šíří rezistence na léky a řada infekčních onemocnění je obtížněji léčitelná a mohou končit i úmrtím. Naléhavě jsou potřeba nová antibiotika k léčbě gram-negativních bakteriálních infekcí rezistentních na karbapenem. Pokud však lidé nyní nezmění způsob, jakým jsou současná antibiotika používána, čeká tato nová antibiotika stejný osud, jako ta současná a stanou se rovněž neúčinnými.

Bez účinných nástrojů pro prevenci a adekvátní léčbu infekcí způsobených patogeny rezistentními na léky a lepší přístup ke stávajícím a novým kvalitativně zajištěným antimikrobiálním látkám se zvýší počet lidí, u nichž léčba selhává nebo kteří na infekce zemřou.

Co urychluje vznik a šíření rezistence na antimikrobiotika?

Vznik AMR je v průběhu času přirozený proces způsobený obvykle genetickými změnami. Rezistentní organismy se vyskytují u lidí, zvířat, potravin, rostlin a životního prostředí (ve vodě, půdě a vzduchu). Mohou se šířit z člověka na člověka nebo mezi lidmi a zvířaty, včetně potravin živočišného původu. Mezi hlavní faktory vzniku AMR patří

  • zneužívání a nadužívání antimikrobiotik,
  • nedostatečný přístup k čisté vodě, hygienickým zařízením a hygieně pro lidi i zvířata,
  • špatná prevence a kontrola infekcí a nemocí ve zdravotnických,
  • špatný přístup ke kvalitním a dostupným lékům, vakcínám a diagnostice,
  • nedostatek povědomí a znalostí a nedostatečné vymáhání právních předpisů.

Současná situace

Bakteriální rezistence na léky 

U běžných bakteriálních infekcí, včetně infekcí močových cest, sepse, pohlavně přenosných infekcí a některých forem průjmu, byla celosvětově pozorována vysoká míra rezistence vůči antibiotikům používaným k léčbě těchto infekcí, což naznačuje, že nám dochází účinná antibiotika. Například míra rezistence na ciprofloxacin, antibiotikum běžně používané k léčbě infekcí močových cest, se dle WHO pohybovala antimikrobiální rezistence od 8,4 % do 92,9 % u Escherichia coli a od 4,1 % do 79,4 % u Klebsiella pneumoniae.

Klebsiella pneumoniae je běžná střevní bakterie, která může způsobit život ohrožující infekce. Rezistence K. pneumoniae na léčbu poslední instance (karbapenemová antibiotika) se rozšířila do všech oblastí světa. K. pneumoniae  je hlavní příčinou infekcí vyžadujících hospitalizaci, jako je zápal plic, infekce krevního řečiště a infekce u novorozenců a pacientů na jednotkách intenzivní péče. V některých zemích nefungují kvůli rezistenci karbapenemová antibiotika u více než poloviny pacientů léčených na infekce K. pneumoniae.

Rezistence na fluorochinolonová antibiotika u E. coli, používaná k léčbě infekcí močových cest, je velmi rozšířená. Existují země, kde je tato léčba neúčinná u více než poloviny pacientů.

Kolistin je jedinou poslední možností léčby život ohrožujících infekcí způsobených enterobakteriemi rezistentními na karbapenem (tj. E. coli, Klebsiella atd.). Bakterie rezistentní na kolistin byly také zjištěny v několika zemích a regionech a způsobují infekce, pro které v současnosti neexistuje účinná antibiotická léčba.

Bakterie Staphylococcus aureus jsou přirozenou součástí naší kožní flóry a jsou častou příčinou komunitních infekcí, tak infekcí ve zdravotnických zařízeních. Lidé s infekcí meticilin rezistentním Staphylococcus aureus (MRSA ) umírají o 64 % častěji, než lidé s infekcemi citlivými na léky.

Rozšířená rezistence u vysoce variabilních kmenů N. gonorrhoeae negativně ovlivnila léčbu a kontrolu kapavky. Rychle se objevila rezistence na sulfonamidy, peniciliny, tetracykliny, makrolidy, fluorochinolony a cefalosporiny rané generace. V současné době je ve většině zemí jedinou zbývající empirickou monoterapií kapavky injekční cefalosporin (ESC) ceftriaxon. 

Léková rezistence Mycobacterium tuberculosis

Kmeny Mycobacterium tuberculosis rezistentní na antibiotika ohrožují pokrok ve zvládání globální epidemie tuberkulózy. WHO odhaduje, že v roce 2018 bylo celosvětově identifikováno přibližně půl milionu nových případů tuberkulózy rezistentní na rifampicin (RR-TB), z nichž velká většina má tuberkulózu rezistentní na více léků (MDR-TB), což je forma tuberkulózy, která je rezistentní na dva nejsilnější léky proti TBC. Pouze třetina z přibližně půl milionu lidí, byla detekována a hlášena. MDR-TB vyžaduje léčebné cykly, které jsou delší, méně účinné a mnohem dražší, než léčebné postupy pro nerezistentní TB. Méně než 60 % pacientů léčených na MDR/RR-TB je úspěšně vyléčeno. V roce 2018 mělo odhadem 3,4 % nově diagnostikovaných případů TBC a 18 % dříve léčených případů MDR-TB / RR-TB a vznik rezistence na nové léky proti TBC „poslední instance“ k léčbě TB rezistentní na léky, což představuje velkou hrozbu.

Rezistence na antivirotika

Rezistence na antivirotika je stále větším rizikem v populacích pacientů s oslabenou imunitou, kde pokračující replikace viru a prodloužená expozice léčiva vedou k selekci rezistentních kmenů. Rezistence se vyvinula na většinu antivirotik, včetně antiretrovirových (ARV) léků. 

U všech antiretrovirových léků (ARV), včetně novějších skupin, existuje riziko, že se stanou částečně nebo plně neaktivními kvůli vzniku HIV rezistentního na léky (HIVDR). Lidé, kteří dostávají antiretrovirovou terapii, mohou získat HIVDR a lidé mohou být také infikováni HIV, který je již rezistentní vůči lékům. Hladiny HIVDR (PDR) před léčbou nenukleosidovými inhibitory reverzní transkriptázy (NNRTI) u dospělých, kteří zahájili léčbu první linie, přesáhly ve většině sledovaných zemí v Africe, Asii a Latinské Americe 10 %. Prevalence PDR u kojenců je znepokojivě vysoká. V subsaharské Africe je více než 50 % kojenců s diagnostikovanou infekcí virem HIV rezistentním na NNRTI. Na základě těchto zjištění nejnovější pokyny WHO ARV nyní doporučují přijetí nového léčiva, dolutegraviru, jako preferovanou léčbu první linie u dospělých a dětí. Užívání tohoto léku je obzvláště naléhavé při odvrácení negativních účinků rezistence na NNRTI. 

Zvyšující se úroveň rezistence má důležité ekonomické důsledky, protože léky druhé a třetí linie jsou mnohem dražší než léky první linie. Program Světové zdravotnické organizace pro rezistenci na léky proti HIV sleduje přenos a vznik rezistence na starší a novější léky proti HIV po celém světě. 

Léková rezistence plísní

Prevalence plísňových infekcí rezistentních na léky se zvyšuje a prohlubuje obavy z již tak obtížné léčby. Mnoho plísňových infekcí má problémy s léčitelností, jako je toxicita, zejména u pacientů s jinými základními infekcemi (např. HIV). Candida auris rezistentní na léky, jedna z nejčastějších invazivních plísňových infekcí, je již rozšířená se zvyšující se rezistencí hlášenou na flukonazol, amfotericin B a vorikonazol, stejně jako se objevující rezistencí na kaspofungin.

To vede k obtížnější léčbě plísňových infekcí, selhání léčby, delšímu pobytu v nemocnici a mnohem dražším možnostem léčby. WHO provádí komplexní přezkum plísňových infekcí na celém světě a zveřejní seznam plísňových patogenů s významem pro veřejné zdraví spolu s analýzou vývojového postupu proti plísním.  

Potřeba koordinovaného postupu

Léková rezistence je komplexní problém, který vyžaduje jednotný multisektorální přístup. 

Jsou třeba větší inovace a investice do výzkumu a vývoje nových antimikrobiálních léčiv, vakcín a diagnostických nástrojů, zejména těch, které se zaměřují na kritické gramnegativní bakterie, jako jsou Enterobacteriaceae rezistentní na karbapenem a Acinetobacter baumannii

Zdroj: https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/antimicrobial-resistance